Francouzská zahrada

                                     napojení barokní zámecké zahrady na okolní krajinu 

       Je založena na dokonalé symetrii a budována s geometrickou přesností. Budova zámku i zahrada je rozdělena na dvě symetrické části. Hlavní osa vychází ze stavby zámku a perspektivně pokračuje do krajiny. Koncem 18. století byla osázena lípami. Vedlejší osy vedoucí do Milotic a Kyjova jsou lemovány kaštany koňskými. Aleje dotvářejí v rovinaté zemědělské krajině vznosný rámec barokního šlechtického sídla.

     Most navazující na lipovou alej je vyzdoben sochami se zvířecími i lidskými motivy doplněnými dekorativními vázami. Jejich autorem je  Jakub Kryštof Schletterer. Most nás uvede na půlkruhové čestné nádvoří. Po bocích je dvůr dotvářen objekty konírny a jízdárny. Zatímco severní strana zámku byla otevřena do hospodářského dvora, jižní strana se obracela do ovocné zahrady.

 

 

     Do vlastní ozdobné zahrady se vcházelo  ze zámeckého nádvoří přes sala terrenu nebo ze slavnostního sálu (piano nobile) v patře dvojramenným schodištěm, ústícím k osovému bazénu uprostřed malého parteru na terase.

Zahradní terasa je lemována po délce balustrádou a ukončena po obou stranách oranžériemi, které zrcadlově navazují na objekty konírny a jízdárny.

      

       Na samotný parter se sestupovalo novým širokým schodištěm, které prorazilo a zformovalo zeď původního renesančního  opevnění. Po stranách pod balustrádou byly umísťovány  v kbelících citroníky z oranžérií, před kterými se rozprostíraly drobné pravidelné květinové záhony, pravděpodobně lemované střihaným zimostrázem (krušpánkem).                                           

 

                                                         

 

     Hlavní parter byl vymezený tvarovaným  habrovým loubím. Vytvořil rozlehlý zahradní salón, který byl rozdělen na dvě symetrické části. Středem vede cesta, lemovaná květinovými záhony.Vzniklé travnaté plochy dotvářely bohaté kruhové květinové záhony, ostatní plocha byla osázena tvarovanými stromy.V hustém stinném loubí je ukryta pěšina s koberci stínomilných květin. V místě, kde se loubí protínají, vznikly atraktivní zelené rondely.
     Zadní část kolem umělé vyhlídky je protkána cestičkami a doplněna drobnými dřevěnými i zděnými stavbami. Celá kompozice byla uzavřena z jižní a severní strany alejemi kaštanů koňských.

     Přilehlé zámecké zahradnictví bylo rovněž řešeno pravidelným způsobem. Plocha byla rozdělena pomocí sítě cest na dvanáct čtverců a doplněna fontánou a okrasným záhonem. Indikační skica zahrady z roku 1827 lze shlednout na stránkách Moravského zemského archivu.

     Od poloviny 18 st. je v Evropě velmi populární anglicky styl zahrad. Pro francouzskou zahradu se mohl stát osudným. V první čtvrtině 19 st. byl pověřen Maxmilián Erras přetvořit barokní zahradu v uvolněném duchu anglického krajinářství. Návrh nebyl realizován, ale celá kompozice byla zjednodušena. Pravděpodobně po  zrušení instituce poddanství (1848) byly  zrušeny náročné květinové záhony a tvarované stromy. Ponechán byl pouze centrální záhon. Jihovýchodní kout zahrady byl přebudován „anglikanizací“ v přírodní volný park.
     Po změně majitelů v roce 1888 je zahradní kompozice dále zjednodušena a péče oni omezena nejspíše z důvodu nedostatku finančních prostředků. Hlavní osa byla lemována stromkovými růžemi a centrální záhon byl nahrazen fontánou.  

 

        
 

     Po válce v roce 1945 převzal péči o zámek stát.  Zahrada byla v té době využívána spíše hospodářsky. Záhony, tvarované loubí ani stromy nebyly udržovány. V roce 1962 byl ing.arch. Dušanem Riedlem vypracován projekt na obnovu zámecké zahrady v Miloticích, který brněnská památková péče v letech 1968-1970 realizovala. Na zámecké terase byl zřízen parter s rozáriem, na jižní straně vysazena jabloňová štěpnice (dnes s  aróniemi). Byla znovuobnovena střihaná loubí a tvarované lípy. Zahrada byla doplněna nízkými střihanými ploty.

     Poslední velkou změnou prošla zámecká zahrada v roce 2009, kdy byl realizován projekt Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě v Miloticích (Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D., leden 2008). Přestárlí a havarijní jedinci jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum L.)  nebo také kaštanu koňského byli odstraněni a nahrazeni novou výsadbou stejného druhu.

  

     Z vzácných dřevin v parku můžeme jmenovat následující druhy: nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.) líska turecká (Colyrus colurna L.), lípa velkolistá (Tilia plathyphylos Scop.),tis červený (Taxus baccata L.), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides).