Navigace
Obsah
Zámecká bažantnice
Souběžně s přestavbou zámku hrabětem Karlem Antonínem Serényi od roku 1716 byla budována také bažantnice. Zámecká bažantnice rozvinula slohový soubor dále do krajiny, jak to odpovídalo dobovým zvyklostem. Byla založena v první polovině 18. století na hvězdici střelných alejí, k nimž roku 1766 nechal František Ludvík Serényi vybudovat střelecký pavilon. Další drobnou stavbou v rámci bažantnice je zřícenina gotického pavilonu, které měly dotvářet romantický vzhled.
Jednotlivé osy alejí propojovaly bažantnici s francouzskou zahradou, nebo zámek s domem lesníka v bažantnici, ostatní vedly k významným stavbám nebo poutním místům a na vyhlídky, často i několik kilometrů vzdálené. Například na zámek Strážovice, kostel ve Vacenovicích, kostel v Miloticích, vyhlídku na Chřiby s Buchlovem.
Bažantnice s oborou byla obehnána zámeckou zdí a sloužila k umělému chovu a lovu bažantůa ostatní zvěře.
Původně byla řídce osázená listnatými a později i jehličnatými dřevinami s četnými palouky. K jejímu úplnému zalesnění došlo koncem 19. a začátkem 20. století převážně jasanem ztepilým Fraxinus excelsior. V druhé polovině 20. století byl v bažantnici chován jelenec viržinský (běloocasý)- (Odocoileus virginianus).
V důsledku nedostatečné péče o tyto historické plochy došlo stejně jako na území většiny bažantnic v celé republice k jejich částečné nebo úplné devastaci. Na druhou stranu se v bažantnicích nerušeně vyvíjelo specifické a neporušené přírodní prostředí. Proto byla velká část bažantnic vyhlášena přírodními památkami, rezervacemi. Zámecká bažantnice je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví. Předmětem ochrany je šest druhů ptáků: čáp bílý, moták pochop, lelek lesní, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, skřivan lesní. Dále byly zjištěny tyto druhy: bukáček malý, čáp černý, včelojed lesní, luňák hnědý, luňák červený, rybák obecný, ledňáček říční, žluna šedá, datel černý, pěnice vlašská, lejsek bělokrký, ťuhýk obecný, ledňáček řícní, datel černý,
Z rostlin zde můžeme sledovat prvky lužního lesa, v němž jsou ve stromovém a keřovém patře zastoupeny následující druhy: Acer campestre – javor babyka, Fraxinus angustifolia subsp. danubialis – jasan úzkolistý podunajský, F. excelsior – jasan ztepilý, Quercus robur – dub letní, Tilia cordata – lípa srdčitá, Ulmus laevis – jilm vaz, Ulmus minor – jilm habrolistý, Prunus padus subsp. padus – střemcha obecná pravá, Cornus sanguinea - svída krvavá (svída obecná), Euonymus europaeus - brslen evropský, Sambucus nigra - bez černý.
Bylinné patro je velmi pestré, jsou zde zastoupeny i chráněné rostliny. V bažantnici se nacházejí např: Iris pseudocorus - kosatec žlutý, Arum cilindraceum- áron východní, Anemone nemorosa – sasanka hajní, Anemone ranunculoides – sasanka pryskyřníkovitá, Ficaria bulbifera – orsej jarní,Caltha palustris - blatouch bahení.
Z dalších druhů lze uvést: Aegopodium podagraria – bršlice kozí noha, Allium ursinum – česnek medvědí, Carex brizoides – ostřice třeslicovitá, Corydalis cava – dymnivka dutá, Dactylis polygama – srha hajní, Geum urbanum – kuklík městský, Impatiens noli-tangere – netýkavka nedůtklivá, Rubus caesius – ostružiník ježiník, Stellaria nemorum – ptačinec hajní, Urtica dioica – kopřiva dvoudomá, Galium aparine – svízel přítula, Glechoma hederacea – popenec obecný, Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékařský, Ranunculus repens – pryskyřník plazivý.
